Mýtus 13-ti měsíců

Jak to s těmi kalendáři vůbec bylo a je ?

Starověké kalendáře před Juliánským

Římský kalendář (před Juliem Caesarem). Tradičně připisován Romulovi (8. stol. př. n. l.). Původně měl 10 měsíců, asi 304 dní. Rok začínal březnem (Martius). Později Král Numa Pompilius přidal leden a únor. Rok měl asi 355 dní. Aby se srovnal se Sluncem, vkládal se nepravidelný přestupný měsíc (Mercedonius). Problémem bylo, že přestupné měsíce vyhlašovali kněží a často s tím manipulovali z politických důvodů, takže v Caesarově době byl kalendář v chaosu. Juliánský kalendář byl reforma tohoto římského kalendáře.

Egyptský kalendář - velmi přesný a vlivný. Používán už kolem 3000 př. n. l. Měl 365 dní (12×30 dní + 5 svátečních dní). Neměl přestupné roky. Byl jednoduchý, ale každý rok se posouval asi o ¼ dne. Caesar se jím inspiroval při tvorbě juliánského kalendáře.

Babylonský kalendář - lunisolární (Měsíc + Slunce). Měsíce podle Měsíce (29–30 dní). Přestupné měsíce se přidávaly podle astronomických pozorování. Používán byl už od 2. tisíciletí př. n. l.

Pozn: Lunisolární znamená, že kalendář kombinuje Měsíc i Slunce. Jednoduše řečeno Měsíce se řídí fázemi Měsíce a rok se snaží držet ročních období Slunce.

Řecké kalendáře - lunisolární. Každé město mělo vlastní kalendář. Také lunisolární. Používaly se složité cykly (např. Metonův cyklus – 19 let).

Židovský kalendář - lunisolární. Vznikl z babylonského systému. Dodnes používaný (nábožensky)

Další významné kalendáře: Čínský – lunisolární / Mayský – několik paralelních kalendářů / Perský – velmi přesný sluneční kalendář.

Před zavedením juliánského kalendářem pravděpodobně neexistoval jednotný systém.

Juliánský kalendář
Zavedl ho Gaius Julius Caesar a používá se od roku 45 př. n. l. Rok má 365 dní. Každý 4. rok je přestupný (366 dní). problémem je, že skutečný sluneční rok trvá asi 365 dní, 5 hodin, 48 minut. Juliánský kalendář je tedy o asi 11 minut delší každý rok. To způsobilo, že se kalendář postupně „rozcházel“ s ročními obdobími (Za zhruba 128 let vznikne chyba 1 den).

Gregoriánský kalendář - současný
Je to opravená verze juliánského kalendáře. Gregoriánský kalendář je v současnosti celosvětově používaný systém pro počítání času. Řadí se mezi solární kalendáře. Vznikl aby se opravila chyba juliánského kalendáře a srovnalo se datum jarní rovnodennosti (důležité hlavně pro výpočet Velikonoc). Rok má 365 dní a přestupný je každý rok dělitelný 4, ale roky dělitelné 100 nejsou přestupné (výjimka: roky dělitelné 400 přestupné jsou). Gregoriánský kalendář se od skutečného roku liší jen asi 1 den za 3 300 let. Byl zaveden v roce 1582 papežem Řehořem XIII., jednotlivé katolické země jej zaváděly postupně v následujících letech. V některých zemích byl přijat až ve 20. století. Rok má tedy v gregoriánském kalendáři 12 měsíců. Týden gregoriánského kalendáře má sedm dní, původně počítaných v pořadí neděle, pondělí, úterý, středa, čtvrtek, pátek, sobota. V občanském kalendáři se však v řadě zemí světa vžilo počítání dnů v týdnu od pondělí jakožto od prvního pracovního dne. Týdny se počítají průběžné stále dál.

Keltský (celtický) a Druidský kalendář

Druidský kalendář vychází z Keltského - neodporují si, spíš odpovídají na jiné potřeby:

keltský = jak lidé žili
druidský = jak dnes lidé chtějí prožívat cyklus roku.

Keltský kalendář

Je tradiční způsob členění roku používaný starými Kelty v antice (cca 500 př. n. l. – 400 n. l.). Vychází z lunárních cyklů, silně se váže k přírodě, zemědělství a ke střídání světla a tmy. Rok byl chápán spíše jako kruh než jako přímá linie. Lunární kalendář – měsíce se řídily fázemi Měsíce. Rok začínal Samhainem (na přelomu října a listopadu). Důraz na tmavou polovinu roku (zima) a světlou polovinu (léto). Čas byl posvátný – svátky byly přechody mezi světy.

Klíčové byly čtyři ohňové svátky: Samhain – Imbolc – Beltain – Lughnasadh

Samhain (31.10. - 1.11.) - Keltský Nový rok, konec sklizně, začátek zimy, oslabení hranice mezi světy živých a mrtvých.

Imbolc (1.- 2.2.) - Svátek bohyně Brigid, návrat světla, první známky jara, očista, nové začátky.

Beltain (30.4. - 1.5.) - Začátek léta, oheň, plodnost, láska, ochrana dobytka a lidí.

Lughnasadh (1.8.) - První sklizeň, svátek boha Lugha, díky za úrodu, soutěže, slavnosti.

Keltský kalendář je více autentičtější a bližší tomu, jak Kelti skutečně vnímali čas. Je sice méně „symetrický“, ale přirozenější.

Základem: 12 měsíců standardně, někdy přestupný 13. měsíc. 29–30 dní v měsíci. Celkem cca 354–385 dní v roce.

Nejznámějším archeologickým dokladem je kalendář z Coligny (Francie, 2. stol. n. l.), bronzová deska s podrobným lunárním kalendářem.

Druidský kalendář

Vychází z keltského - neodporují si. Často solární (slunovraty a rovnodennosti mají stejnou váhu jako ohňové svátky). Rok je rozdělen na 8 svátků („Kolo roku“): Samhain, Yule (zimní slunovrat), Imbolc, Ostara (jarní rovnodennost), Beltain, Litha (letní slunovrat), Lughnasadh, Mabon (podzimní rovnodennost).

Druidský kalendář není historicky jednotný, ale je duchovně funkční. Lépe zapadá do solárního roku a snadno se sladí s běžným kalendářem (dává pravidelný rytmus cca každých 6–7 týdnů).

Základem: 12 měsíců pravidelně + 1 přestupný měsíc občas, aby rok seděl se Sluncem. Celkem tedy 12–13 měsíců v roce. 29-30 dní v měsíci. Součet pravidelných 12 měsíců ≈ 354–355 dní. Pokud byl přidán 13. měsíc pak to odpovídalo ≈ 383–385 dní (v přestupném roce).

Staroslovanský kalendář

Původ: předkřesťanská doba, tedy Slované před 9.–10. stoletím. Neexistoval jednotný kalendář – každý kmen mohl mít své názvy měsíců a svátků. Čas se určoval hlavně podle přírody, ročních období a zemědělských prací.

Pozdější křesťanská reforma přinesla jednotný církevní kalendář, ale původní slovanský byl mnohem volnější.

Rok byl slunečně-lunární – hlavní orientace podle slunce (slunovraty, rovnodennosti), měsíce podle Měsíce. Některé rekonstrukce uvádějí 12 měsíců, jiné 13 (přidaný „přestupný měsíc“ kvůli vyrovnání se slunečním rokem).Týden jako jednotka nebyl pevně stanovený, většinou se počítalo podle měsíce a měsíčních fází.

Příklady názvů měsíců (rekonstrukce): Názvy a počet měsíců se lišily podle regionu.

Měsíc Přibližný moderní měsíc Význam
Sečen Leden Řezání dřeva, zásoby
Ljut Únor Chlad, vítr
Březen Březen Břízy, začátek jara
Travěn Duben Růst trávy
Květen Květen Květiny, stromy
Červen Červen Jahody, třešně
Lěto Červenec Vrchol léta, seno
Srpen Srpen Sklizeň obilí
Vrěs Září Plody, práce v lese
Říjen Říjen Opadání listí
Studen Listopad Chlad, zásoby na zimu
Gruden Prosinec Zima, slunovrat

Svátky byly zaměřené hlavně na přírodní cykly a zemědělství:

Koljada – zimní slunovrat
Jare – jarní rovnodennost
Kupala – letní slunovrat
Dožínky – podzimní sklizeň
Dziady – uctívání předků

Návrh Amerického kongresu z roku 1919 na 13 měsíců

Americký kongres v roce 1919 představil podivnou změnu kalendáře. Nový kalendář, jenž je již svými přívrženci pokřtěn na „kalendář Svobody“, měl by tu výhodu, že je velmi jednoduchý.

Rok by byl rozdělen na 13 měsíců místo na 12, každý měsíc by měl stejný počet dní, totiž 28, což jsou právě 4 týdny; všech 13 měsíců by vydalo 364 dní. Každý měsíc by začínal pondělkem. 1. leden by tvořil přebytečný 365. den a nepočítal by se. V přestupných letech by se zařadil jeden den „den opravy“ mezi měsíce únor a březen. V novém kalendáři byly by ustáleny i dni svátků na týž den a týž měsíc. Velký pátek by připadal pravidelně na 5. března, Velikonoce na 7. března atd. Přijetím tohoto kalendáře uspořilo by se aspoň každoročně několik milionů tun papíru, uspořila by se tiskárnám ohromná práce, poněvadž rok by se podobal roku jako vejce vejci.

Mýtus "Rok má 13 měsíců, nový rok začíná vždy 1. dubna"

Je mnoho mýtů o 13-tém měsíci či 13tém znamení zvěrokruhu.

ZROJ 1. - tato teorie přidává jeden měsíc někde mezi červen a září.

Jeden ze zdrojů uvádí dle tohoto FB příspěvku: Lidé po celém světě se teď začínají dozvídat o skutečném 13-ti měsíčním kalendáři. Nový rok 1.ledna byl uměle vytvořen. Skutečný Nový rok je 1.duben (Apríl). Ve starověku se Nový rok slavil podle jarní rovnodennosti tedy 1. dubna a náš rok má mít 13 měsíců a 28 dní. Jaro je začátkem života a mělo by označovat začátek roku.

Proč nám někdo tvrdí, že 13-ka je nešťastné číslo a 1. duben (Apríl) je den bláznů ? Určitě stojí se nad tím zamyslet.

Apríl pochází z roku 1582, kdy papež Řehoř XIII. vytvořil gregoriánský kalendář a podle něj měl nově kalendář začínat 1. ledna. Mnoho zemí se s papežovým gregoriánským kalendářem neshodlo, a proto mají jiné země svůj vlastní kalendář. David Straight v FB videu uvádí toto: "Gregoriánský kalendář = výmysl. Měsíce v roce by měli jít takto"

Duben=1. / Květen=2. / Červen=3. / Quad'tillis=4. / Quin'tillis=5. / Sex'tilis=6. / Září=7. („Septem“ je latinsky SEDM) / Říjen=8. (Kolik stran má osmiúhelník?) / Listopad=9. (Novem je latinsky DEVĚT) / Prosinec=10. (Decem je latinsky DESET) / Leden=11. / Únor=12. / Březen=13.
13 měsíců x 28 dní v měsíci + 1.den v roce = 365 dní.

Číslo 13 znamená mocné požehnání od Boha

ZDROJ 2. - tato teorie přidává jedno znamení zvěrokruhu Ophiuchus (Hadonoše) a to mezi Štíra a Střelce.

Tento zdroj je dle knihy Rimiase K. Nea. - Gain Wisdom a uvádí:

Katolická církev změnila data, aby skryla pravdu, oni změnili kalendář i znamení zvěrokruhu. Odklonili tím význam, že hvězdy, slunce i měsíc přímo ovlivňují naše těla, emoce i mysl. Šlo jim o to rozhodit lidský systém a proto vyjmuli jedno ze znamení zvěrokruhu (Ophiuchus - Hadonoše). To změnilo data všech ostatních zbylých znamení zvěrokruhu. Vaše i mnohé generace před Vámi z toho měli těla ve zmatku a chaosu.

Pokud vložíte 13-té znamení zvěrokruhu do aktuálních 12-ti měsíců, celý systém doposud známého zvěrokruhu se tím rozhází.

Viz tabulka níže.

UNDECIMBER je chybějící měsíc třináctiměsíčního kalendáře pro 13 znamení zvěrokruhu.

13. měsíců, 13 lunárních cyklů je v harmonii a v trvalé rovnováze s přírodou i s vesmírem. Níže se podívejte na Střelce a Kozoroha.

Jak vidíte, nyní se jedná o 13 měsíců v jednom roce. Každý měsíc by měl mít 28 dní. 28 x 13 = 364 dní. 365. den je den vzkříšení - den na Velikonoce, den, kdy tma /zima je pryč a nový život začíná vzkvétat, kvetou květiny, tráva ožívá, stromy se probouzejí z období zimního spánku. Tento kalendář je podobný mayskému kalendáři a dalším kalendářům starověkých civilizací.

Začátek nového roku není 1. ledna, ale 21. března, kdy Slunce vstupuje do znamení Berana. Na jaře rozkvétají květiny, to symbolizuje začátek nového života.

Pokud jste se narodili v rozmezí 13.tého znamení zvěrokruhu, tedy podle současného kalendáře „30. listopadu - 17. Prosince“ jste tímto 13-tým znamením zvěrokruhu OPHICHUS (Hadonoš). Na hvězdných mapách oblohy je Hadonoš - Ophichus znázorněn, jak drží hada Serpense, který je považován za samostatné souhvězdí. Podle starých řeckých hvězdných pověstí je Ophiuchus (Asklépiem), lékařem, který z hadího jedu připravil léčivý lektvar, smícháním s krví Gorgony a neznámou bylinou. Tento lektvar poskytl lidem přístup k nesmrtelnosti, dokud se bůh podsvětí neobrátil na Dia, aby zvážil důsledky nesmrtelnosti pro lidstvo.

ZDROJ 3.

A tady ještě jeden FB link na téma 13. měsíců v kalendáři.

Závěrem

Lidstvo po staletí používalo různé kalendáře a v pozdějších dobách hlavně podle toho, kdo vládl a jak chtěl kalendářem formovat životy lidí. Pro mě finálně počet měsíců nemá takový význam. Raději se soustředím na každý den, který mi život přináší, a snažím se v něm najít krásu. Každý den má své kouzlo a stačí jen otevřít oči a nechat ho působit.

Zkuste to i Vy

Zdroje:
https://www.bejvavalo.cz/clanek/novy-americky-kalendar-rok-ma-mit-13-mesicu-a-vsechny-budou-stejne-dlouhe/

kniha Rimiase K. Nea. - Gain wisdom trought practiced knowledge.

Online:	2
Celkem:	2533
Měsíc:	1815
Den:	70

COSMO VITA

Menu

Mýtus 13-ti měsíců

Fotoalbum

Poslední fotografie

Vyhledávání

Archiv

RSS

Statistiky