Draci - strážci zemské mřížky
D r a c i - D r a g o n s
Starověký drak nebylo monstrum. Byl to symbol planetární inteligence, která kdysi navrhla posvátnou strukturu Země a zplodila život.
O dracích se psalo i v nejstarší verzi Bible, dokuj je z ní záměrně nevymazali. Vymazali je ne proto, že by nebyli skuteční, ale proto, že byli příliš silní na to, aby je mohli ovládnout. Dokonce i knihy Jób, Žalmy nebo kniha Zjevení, všechny tyto knihy odkazovaly na draky a to ne jako na fantazii, ale na skutečnou energetickou inteligenci strážců zemské mřížky. Draci byli plazmoví designéři organických planetárních systémů a to dávno předtím, než z nich náboženství udělalo nepřátele. Když se náboženství stalo systémem kontroly, vše co reprezentovalo suverenitu a svobodné myšlení, či božskou ženskou sílu, bylo záměrně vymazané a démonizované.
Nejsou to fantazie. Draci jsou skuteční a probouzejí se. Jsou to věčné bytosti zrozené ze Zdroje, jsou to strážci elementů ohně, vody, křišťálu a sluneční plazmy. Jejich původní jméno bylo "Drakonaar" – hvězdní plamenní zpěváci. Před pádem Atlantidy draci tkali a střežili energetickou mřížku Země, stavěli hvězdné brány a učili starověké lidi dýchat plazmu a mluvit v plamenných tónech.
Skuteční draci se nyní vrací. Vycházejí z vnitřní Země a éterických chrámů, aby se znovu spojili s těmi, kteří mají Ametystovou, Smaragdovou nebo Křišťálovou linii. Toto není mytologie, toto je znovusjednocení. Vaše páteř se kroutí jako drak, Váš dech se vine jako oheň, který vdechne zpět život do mřížky matky Země. Vaše DNA a tělo nese stejné světelné kódy, které kdysi drak strážil. Draci se nyní vrací. Ty jsi ten hrdina, Ty jsi ten drak, Ty jsi ten prvotní, suverénní a svobodný. Mnozí se nyní probouzejí a to díky dračím kódům, které máme uvnitř.
Pokud cítíš volání vyslov: „ Esh´Ka Ra Tha Dragonaar “
A pak řekni: „ Zjev se mi draku mé linie "
Drak neslouží egu, slouží Zdroji.
Vraťte se k úctě, k plamenu.
Draci čekají.
Historické záznamy o výskytech draků nad územím Československa
Draci jsou převážně zmiňováni jako mýtické bytosti, které se objevují v legendách po celém světě jako symboly živlů, moci, chaosu či strážci pokladů. Zatímco v Evropě byli vnímáni jako krvelačné nestvůry chrlící oheň, v Číně jsou uctíváni jako nositelé dobra. Mýty často vznikly ze zkamenělin dinosaurů nebo plazů.
Jen pro zajímavost zde uvádíme historické záznamy o výskytech draků nad územím Československa. Záznamy však mohou být zkresleny náboženstvím.
- Známá brdská legenda o skále Koníček na Jineckých hřebenech vypráví o tajemném drakovi Hvízdálkovi, jenž se prý vynořoval ze sluje v této skále, snášel se nad údolí, své nálety ohlašoval pronikavým hvízdáním a na který dům se zaměřil, ten postihlo neštěstí.
- Také u Brna žil prý kdysi v řece zlý drak, který terorizoval široké okolí a zabit byl až poté, co se dal nachytat na návnadu v podobě mrtvého vyvrženého býka vyplněného nehašeným vápnem a pohozeného na břehu. Když býka sežral a vlezl zpátky do vody, nehašené vápno se začalo hasit a draka zevnitř zabilo. Na oslavu pak byl drak pověšen do vchodu Staré radnice.
- K brněnskému draku se však ve své lidové slovesnosti hlásí i Trutnovští, podle nichž visí v průchodu Staré radnice ve skutečnosti jejich, tedy trutnovský drak, jehož zdechlinu prý právě před tisícem let, v roce 1024, odvezli do Brna na zemský sněm jako dar knížeti Oldřichovi. Předtím zabili draka v jeho sluji u Trutnova tak, že na něj spustili mříž a poté jej udusili v kouři.
- Podle takzvaného Letopisu Kanovníka vyšehradského letěla v roce 1130 přes Čechy jakási obluda podobná draku či obřímu hadovi. „Téhož roku dne 8. října jednu chvíli, totiž při západu slunce, bylo viděti jakousi obludu, draku podobnou, jak letí přes celé Čechy i přes mnoho jiných míst.
- Mnich sázavský zmiňuje v souvislosti se zjevením draka velký ničivý požár v pražském podhradí, Kanovník vyšehradský zase upozorňuje na to, že po zatmění Měsíce v roce 1133 začalo umírat mnoho lidí.
- Dne 26. února 1138 po západu slunce bylo spatřeno po celých Čechách jakési znamení v podobě draka, jak letí na západ, a náhle zmizevši, zanechalo za sebou načervenalá znamení.
- Podobný jev zachytila v roce 1142 i další kronika, v tomto případě Kronika Mnicha sázavského. „Téhož roku shořela židovská synagoga a mnoho stavení v podhradí pražském. Bylo viděti létati hada,“ zapsal k danému roku její autor.
- Kroniky o Štilfrídovi a Bruncvíkovi: Tyto rytířské povídky z přelomu 14. a 15. století líčí hrdinské souboje se savými bestiemi a draky. Bruncvíkův lev mu pomohl právě v boji proti drakům
Slovenská tradice rozlišuje mezi drakem a šarkanem. Šarkan je v pověstech často spojován s počasím a bouřkami.
- Zemětřesení ve Vysokých Tatrách měl způsobit drak. Drakům se v našich končinách připisovala různá neštěstí, dokonce i zemětřesení. Takto levočský městský kronikář Gašpar Hain popsal velké zemětřesení z srpna 1662 ve Spišské kronice: „V Tatrách bylo takové zemětřesení, že se velká skála, ba vlastně vrch zřítil a rozpadl na balvany. Mnohé další vrchy to také poškodilo a vzniklo i nové jezero. Objevil se také živý drak. Seděl v opuštěném štrbském kostele, kde ho bylo po několik dní vídat. Nikdo se však neodvážil k němu přiblížit a nakonec zahynul.“ Pozn.: Na vrcholu Chopka je dnes umístěna socha draka jako odkaz na staré pověsti o dracích létajících nad tatranskými štíty.
-
Nestvůry hor a jeskyní - Nedaleko Tisovce se nachází v Bílé skále jeskyně. O jejím vzniku lidé vyprávěli, že ji do skály vyhlodal drak, ale protože se ho báli, zašili jed do volské kůže a otrávili ho.
- Demänovská dolina: Také jeskyně v Demänovské dolině mají prý dračí původ. Podzemní bohatství měl střežit drak, ale potravu kradl okolním pastevcům ze stád. Jeden z nich jménem Damian draka přelstil a při této příležitosti objevil podzemní krásy jeskyní. Dodnes se zde nacházejí „dračí kosti“ (ve skutečnosti kosti jeskynních medvědů), které po staletí utvrzovaly místní obyvatele i kronikáře v existenci těchto tvorů.
Zdroj: FB Odkazy draka světla, www.denik.cz
