Podkarpatská Rus
Podkarpatská Rus (dnes Zakarpatská oblast Ukrajiny) byla v letech 1918–1938 nejvýchodnější součástí Československa a dodnes si v sobě nese stopy této společné historie.
Region je známý svými horskými krajinnými krásami, poloninami a turistickými atrakcemi – především pro milovníky horských túr, koupelí a kultury. Krajina je charakteristická horskými zvlněnými hřebeny s rozsáhlými pastvinami a lesy. Region ležící na pomezí Karpat si na přelomu tisíciletí zachovává venkovský ráz, pomalejší tempo života a kulturní rozmanitost, která kontrastuje s moderní Evropou. Oblast sousedí se čtyřmi státy – Polskem, Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem, což ji činí jedinou ukrajinskou oblastí s čtyřmi hranicemi. Její území má rozlohu přibližně 12 777 km² a podle odhadu z roku 2022 zde žije 1 244 476 obyvatel.
Významná města v této oblasti jsou Užhorod (hlavní město regionu - 115 tisíc obyvatel), Mukačevo (86 tis.), Chust (28 tis.), Vinohradiv (25 tis.), Berehove (24 tis.), Svaljava (16 tis.), Rachov (14 tis.), Tiačiv (9tis.).
Podrobnější info o okresech a složení obyvatelstva lze nalézt zde.
Současné ekonomické podmínky jsou obtížné – zhruba 62 % obyvatel žije na vesnicích, pracovní místa jsou málo dostupná, což vedlo k masivní migraci (od roku 1991 odešlo desetitisíce lidí do zahraničí nebo do Ruska). Přesto se populace Zakarpatské oblasti ne snižuje jako v celé Ukrajině, ale mírně roste.
Největší zastoupení obyvatel v populaci mají Ukrajinci cca (80%) avšak díky poloze tohoto regionu je zde mnoho menšin jako Maďaři (12%), Rumuni, Rusové, Romové (1,1 %), Slováci (0,5 %) atd. Významnou součástí místní kultury jsou Rusíni. Přibližně 10 000 lidí (0,8 % obyvatel oblasti) se dnes na Zakarpatí hlásí k rusínské národnosti. Ukrajina Rusíny dlouho neuznávala jako etnickou menšinu a navzdory jejich snaze o autonomní postavení je považovala za Ukrajince. Teprve v roce 2007 uznala Zakarpatská oblastní rada v Užhorodě rusínskou národnost. Podle místa, kde žijí, se Rusíni dělí do čtyř etnických skupin – Bojkové, Lemkové, Dolyňané a Huculové. Zejména poslední jmenovaní si hýčkají své lidové tradice, jako je malování kraslic, výzdoba krojů, folklórní hudba a tance, a hovoří svébytným nářečím.
Historicky byla oblast součástí Rakousko-uherské říše, poté Československa (1918–1938). Za dob první Československé republiky žilo v Podkarpatské Rusi asi 30 000 Čechů. Po vystěhování maďarskými orgány v roce 1939 a poválečném vystěhování v roce 1945 jich zde zbylo zhruba 500. V Zakarpatské oblasti nalezneme také několik původně německých vesnic jako vzpomínku na panovnici Marii Terezii, která se zasloužila o osídlení tohoto cípu svého rakousko-uherského impéria.
Mapu Zakarpatské oblasti lze nalézt na tomto linku zde :
Proč byla Podkarpatská Rus součástí Československa ? To se dozvíte ve videu níže.
Zdroje: Wikipedie, Mundo.cz.
