Hrad Trosky - Tajemné podzemí

8. 11. 2025

Tajemné podzemí hradu Trosky

Oficiální webová stránka státního hradu Trosky zde.

Úvod / Historie / Pověsti / Tajemné Trosky / Pověsti / Sklepy / Historický průzkum / Současné průzkumy / Videa

Úvod

Hrad Trosky najdete v samém srdci Českého ráje. Je tvořen dvěma věžemi nazývanými Baba a Panna. Nikdo dnes netuší, jak hrad Trosky po své výstavbě vypadal. Ale traduje se, že jeho součástí byl rozsáhlý systém podzemních chodeb, které vedly až do nitra hory. Kdesi v labyrintu se má nacházet i podzemní jezírko a uloupený poklad z Opatovického kláštera, který zde ukryl roku 1415 Ota z Bergova. Mluví se o záhadách typu dimensí do jiných světů. Mnoho odvážlivců se vydalo chodby prozkoumat, ale žádný z nich poklad neobjevil.
V tomto rozsáhlém článku se dozvíte něco z historie hradu Trosky a také něco o pověstech a záhadách s ním spojeným. Dále se dovíte něco o historickém i současném průzkumu podzemních chodeb a labyrintů pod hradem.

Historie

Hrad byl vybudován Čeňkem z Vartemberka koncem 14. století, zhruba po roce 1380. Charakter místa zbudování mezi dvojicí strmých čedičových sopouchů byl jednak rozhodující pro stavební dispozice hradu, stejně jako inspiroval dojmem zborcených věží k pojmenování sídla - Trosky tento název nesou již od časů, kdy k dnešní podobě zříceniny měly před sebou ještě spoustu let a dějinných událostí. Na vrcholku skalních výčnělků vyrostly dvě věže – Panna, vyšší z věží na východní straně, na západní pak pětiboká Baba. Mezi nimi pak byl prostor pro samotný nevelký sevřený vnitřní hrad.

Podrobnější detaily o historii hradu Trosky se dozvíte zde.

Tajemné Trosky

Trosky na návštěvníka působí velmi tajemně až do dnešních dnů. Není tedy divu, že si toto místo vybrali již staří Keltové. Vybírali si pro své svatyně místa, kde byly průchody do dalších světů. Starší obyvatelé z obce Troskovice a okolí věří, že Sklepy jsou bránou do jiného světa. Ovšem ne do pekla, kam půjdete za své hříchy. Tvrdí, že je to jakýsi prostor mezi světy, kde čas neplyne nebo kde se můžete přesunout do jiné časové dimenze. Průchody do jiných světů byly často výrazné pahorky a výjimečné přírodní útvary. Snad proto vynaložili obrovské úsilí, aby opevnili velké území od Podtroseckých údolí přes lesy u Mladějova až po severní svahy skalního bludiště Apoleny.

Mezi věžemi Baba a Panna se nachází přibližně v polovině vzdálenosti mezi stěnami skal prohlubeň zavalená balvany. Toto místo se dodnes nazývá „díra do pekla“ a má být začátkem široké trhliny procházející západním směrem až do hloubky 600 metrů. Východní svah vedle prohlubně prý byl prokletým místem. Vypráví se, že se zde v pozdějších dobách nacházela i šibenice. Mnoho senzibilů může potvrdit, že se taková místa živí další negativní energií a přitahují ji. Zde o tom svědčí například skutečnost, že ještě za hraběte Achrenthála, který vybudoval silnici na Senín a nechal na tomto místě těžit dělníky čedič, zde postihovala pracovníky řada úrazů. Protože se země uprostřed svahu propadala, naváželi do prohlubně velké balvany, které bylo obtížné roztloukat perlíky. Je tedy možné, že právě zde se nachází brána do jiného světa?

Brána do podzemního světa se prý nachází nenápadně na strmém zalesněném svahu východně od zříceniny hradu. Dobrodruzi, kteří tento vchod objeví, se ocitnou v jeskynním prostoru, který je zpočátku široký, ale dál se postupně rychle zužuje. Jeskynní systém se dělí na několik chodeb, z nichž každá vypráví jiný příběh. Podzemní chodby byly dlouhou dobu jen jednou z troseckých pověstí a ve stejném duchu je popisován i jejich vznik: „Pro pekelníky lidská drzost dostoupila vrcholu, když stařec, který již nalezl pramen, označil pánovi rozsáhlé podzemní prostory s řadou chodeb, puklin a jeskyní v pískovcových skalách pod hradem, které měli čerti za své panství. … Pán dal ve veliké tajnosti dopravit do podzemí několik odsouzených, kteří začali prosekávat chodby s řadou nástrah v podzemních prostorách. Ty měly sloužit v případě obležení k tajnému zásobování a byly i zdrojem vody z jezírek.“ To, že chodba není jen výplodem bujné fantazie středověkých kronikářů, potvrzuje hned několik důvěryhodných zpráv, starších i novějších.

Nelze zapomenout na fakt, že celý kraj je bohatý na podobná tajemná místa. Vzpomeňme si například na nedaleký hrad Houska, kde se také má nacházet brána do pekla, nebo na vrch Ortel u Cvikova, kde údajně kdysi stávala keltská svatyně.

Pověsti

Na hradě dříve žili loupeživí rytíři, kteří údajně zcizili a následně na tajném místě schovali poklad z Opatovického kláštera. Ovšem nikdo netuší, zda se nachází pod hradem, v podzemí Trosek nebo někde v okolních vesnicích či nedalekých Prachovských skalách. Stejně tak nikdy nikdo nedokázal potvrdit ani vyvrátit, že několik vstupů vede do podzemí Trosek a jeden z nich je dokonce branou do jiné dimenze.

Tajemstvím opředená je i pověst, jež se váže ke jménům obou věží – Babě a Panně. Matka s dcerou podle pověsti kdysi měly během cest pána z Bergova společně hrad spravovat. Ovšem ženy se znesvářily a každá z nich se usadila v jedné věži, z níž pokřikovala pouze nadávky na druhou. Panství zchudlo, služebnictvo se rozuteklo, a když utichly hádky, nikdo už ani jednu z žen nenašel, takže vznikla pověst, že se údajně někam propadly.

Sklepy pod Troskami jsou místem, kde se střetává příroda, historie a tajemno. Už od 18. století se tradují pověsti o tajné chodbě vedoucí z hradu, o pokladu rytířů, o jezírku ukrytém v hlubinách i o železem pobitých vratech, které nikdo nikdy neotevřel. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru, ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Nejznámější legenda tvrdí, že jeskyně vede až pod samotný hrad Trosky – prý až k věži Baba, kde byl kdysi ukryt mnišský poklad nebo alchymistické knihy. Zda taková chodba opravdu existuje, zůstává otázkou. Její případná tajemství možná navždy pohřbily nánosy písku, které části podzemí činí zcela neprůchodnými.

Pověst o mlynářském pomocníkovi. Poslední sluneční paprsky zapadají za mohutnými skalami, na nichž se vypínají dvě vysoké a zchátralé věže Panna a Baba. Pod prudkou strání nedaleko Trosek kráčí mlynářský pomocník Jakub. Zatímco se jeho okolí postupně halí do tmy, mladíkovi náhle sjede noha a padá kamsi do hlubin podzemí. Když později vystoupil ven, celé okolí prý bylo k nepoznání změněno! Co se stalo? Muž neviděl Trosky jako ruinu, kterou měly být! Teď se zázračně proměnily v zachovalý hrad se střílnami, cimbuřím i nerozbitými střechami! A aby toho nebylo málo, Jakub prý dokonce zahlédl na hradě vojáky ve středověkém brnění. Kde se tu vzali, když se psal 23. červen roku 1841? Chodby do jiných doby? Jeden z podivných ozbrojenců, mluvících ve staré češtině, náhle vypustil lovecké psy. Na to již Jakub nečekal a vlezl zpátky do chodby. Když jiným východem opět vystoupil na povrch, Trosky opět vypadaly napůl zničeně. Mohl se mladík na chvíli ocitnout v dávné minulosti?

Předchozí pověst není zdaleka jediná, která se vypráví o chloubě Českého ráje - záhadné zřícenině hradu Trosky. Již od dob výstavby hradu na konci 14. století šlechticem Čeňkem z Vartemberka se o tomto místě a okolí vyprávějí nejrůznější strašidelné příběhy. Starý příběh tvrdí, že nedaleko Trosek má být v jedné ze skalních rozsedlin podzemní vstup do pekla nebo snad jakási brána do jiných dob. Může to souviset s tím, že má tato lokalita keltskou minulost? Vždyť Keltové si prý nevybírali místa pro svá hradiště náhodně - obývali například Blaník, s nímž jsou spojeny podobné příběhy! Spojuje tato místa jakási anomálie, která občas dokáže propojit jiné doby?

Sklepy – jeskynní systém

Pod dominantou Českého ráje – hradem Trosky – se v tichu zalesněné stráně ukrývá jeskyně Sklepy. Jde o fascinující místo, kde se příroda setkává s tajemstvím. Podle pověsti nechal stavitel hradu Čeněk z Vartenberka prosekat podzemní pukliny a jeskyně, aby chodba v případě obležení sloužila k tajnému zásobování či úniku. Přístup do podzemní chodby a sklepů uzavíraly náhodným zvědavcům těžké, železem pobité dveře. Tajemné podzemí Trosek přitahovalo pozornost amatérských badatelů a dobrodruhů od 18. století.

Asi 500 metrů východně od hradu v příkré skalnaté a zalesněné strmé stráni se nachází vchod do jeskyně. Za vstupním otvorem se nachází prostora až 5 metrů široká, jejíž dno se sklání přibližně k severozápadu. Pozice.

Proč název Sklepy? Jeskyně Sklepy působí dojmem uměle vyhloubených podzemních prostor. A protože opravdu připomíná místo, kde si někdo chtěl zřídit sklep, dostala právě takové jméno. Ve skutečnosti jde o přirozený geologický jev, který vznikl pohybem a sesuvem pískovcových bloků. Uvnitř se vytvořily nízké, chladné a tmavé dutiny – často vzájemně propojené – které připomínají sklepení. Takto vzniklá nekrasová jeskyně je mezi geology mimořádně ceněná.

S příchodem podzimu se do stísněných a temných prostor jeskyně stahují netopýři, kteří hledají ideální podmínky pro zimní spánek. Pravidelně zde zimuje vzácný vrápenec malý, a to v počtu až padesáti jedinců. Útočiště však ve Sklepech nacházejí i další druhy – například netopýr velký, ušatý, řasnatý, vodní, černý či severní.

Právě kvůli netopýrům se do jeskyně jako běžný návštěvník nedostanete ! Vstup je chráněn mříží. Pokud nejste geolog nebo speleolog, máte zkrátka smůlu.

Historický průzkum

Tajemné podzemí přitahovalo pozornost amatérských dobrodruhů a badatelů už od osmnáctého století. Jeden z možných vstupů byl až do nedávné minulosti přístupný v nedalekém skalním městě. Na několika místech se v podzemním labyrintu dají spatřit i varovné nápisy.

1772 – nápis na balvanu čtyřmi jičínskými občany, kteří jeskyni navštívili a zanechali zde jako důkaz svůj podpis.

1859 - Čtyři studenti ze Sobotky se po několika dnech prokopali úzkou, asi 100 m dlouhou chodbou do velké jeskyně, která byla dle jejich slov prostorná jako Malé náměstí v Jičíně. Vzduch byl čistý a chladný, dno rovné, písčité a vlhké. Na dně leželo několik balvanů různé velikosti, které se patrně utrhly ze stropu. Některé velké balvany visely ještě u stropu, což činilo pobyt v jeskyni velmi nebezpečným. Vpravo od vchodu ústila šikmá chodba, jež se zdála vésti do hlubokého sklepa, ale v dalším postupu bránil velký pískovcový balvan velikosti tří kup sena. Kdo by chtěl jít dále, musel by použít žebříku a provazu, aby kámen přelezl, protože leží těsně u otvoru a pak vynášet písek vodou nanesený.
Tato namáhavá práce skončila po spatření nápisu z roku 1772 černou olejovou barvou na balvanu „Ani krok dále, sic tvoje smrt!”. Od dalšího zkoumání bylo upuštěno. Zanechali zde nápis „Dne 17. 7. 1859 ta chodba byla nově prodělána. Jan Hrdlička, David Linka, Jan Mukařovský, Václav Ridel ze Sobotky.”

Někteří lidé to však nevzdali a došli ještě dále za onen balvan. Nějaký Čeněk Zikmund z Rovenska a Brožek z Jičína se prohrabali až k jezírku s potůčkem, kde stála lavička, ale dřevo bylo již zčernalé. Kousek vzali sebou zpět jako důkaz a chystali se tam ještě jednou s bidlem, aby změřili hloubku jezírka, ale jak to dopadlo, již není známo. Tolik časopisový příspěvek.

Podle svědectví, které se zachovalo ještě z let před 2. světovou válkou mezi místními obyvateli, chodba ústí k podzemnímu jezírku, které sloužilo jako zásobárna vody pro hrad. Skutečností je, že doposud nebyly na hradě nalezeny žádné stopy po studni. Možná právě nánosy písku brání přístupu k podzemnímu jezírku za nímž jsou nízké, železem pobité dveře vedoucí k nikdy neobjeveným cennostem. Loupeživý rytíři Šof a Švejkar někde museli ukrýt svůj lup. Také Ota z Bergova, který se roku 1415 podílel na vyloupení Opatovického kláštera, skryl ukradený poklad do podzemního labyrintu. Vstup do podzemí z hradu musí být dobře ukrytý, protože se jej dodnes nepodařilo objevit.

1910 – Autor jednoho z článků té doby píše o tom jak se pokoušel navštívit jeskyni roku 1888 avšak kvůli překážkám skončí předčasně. Poté roku 1910, už sám, navštívil, jeskyni, která byla zanesena pískem. Tento člověk se snažil najít a dokázat existenci chodby vedoucí z hradu Trosky do této jeskyně či někde do její blízkosti. Tento pisatel pomocí pana Bohuše Pařízka velkoobchodníka s drahokamy v Turnově, který se uvolil nést hlavní část nákladů průzkumu, mohl konečně podniknout svoji výpravu do tajemného podzemí. Té se zúčastnilo mimo autora ještě dalších pět mužů. Celá akce začala na stráni pod Troskami v jeskyni, lidově zvané „Stařina“. Uprostřed ní ležel velký balvan a za ním už jen tma a několik průchodů. Nezbylo jim nic jiného, než po břiše vlézt do chodby a vyhrabávat písek. Práce to byla pomalá a první den pronikli pouze pět metrů daleko. Aby bylo více sil, přizvali si na pomoc ještě další dva muže. Po třech dnech 20 metrů dlouhá chodba končila ve vysoké skalní rozsedlině, kde se zdálo, že budou pokračovat směrem doprava a tam se taky vydali, neboť jak jim i buzola potvrdila, byl to správný směr k hradu. Vzdálenost odtud ke vchodu do jeskyně činila 50 metrů. Na stěnách tu nalezli tyto nápisy: J. RUTKOVSKÝ, F. a J. PAVEL z LIBUNĚ 24. 5. 1877 a vedle druhý nápis, který je zajímal. Po odstranění písku do hloubky jednoho metru, přišli na další nápisy z roku 1877, jiný zněl: F. HOLAS 1845. Rozsedlina, kam skupina dorazila, neměla zřejmého východu a po jednodenním kopání zjistili, že vpravo by dále nepronikli, tak se obrátili směrem doleva. Po odstranění písku do hloubky jednoho metru, přišli na další nápisy z roku 1877, jiný zněl: F. HOLAS 1845. V levé stěně poté odkryli obloukovitý východ, kam jeden z nich vlezl. Byla to zvláštní jeskyně, asi tři metry široká a deset metrů dlouhá obdélníkového tvaru se stropem tak vysokým, že se ztrácel v temnotě. Cestu dál jim zatarasil ohromný balvan s nápisem „tři dni jsme bloudili. Tvá smrt gestli deš dál P. H. 1845 F. H.“ Pátrači pokračovali i za oním balvanem a pronikli do vedlejší úzké, ale vysoké jeskyně. Na jejích vlhkých stěnách našli další záznamy o zdejších návštěvách z roků 1845 či 1859. A závěrem opět jeden z těch záhadnějších: „I.I.I. 1826, 1827, 1845 Jos. Jungmann, F. N.“ – jednalo se podle zápisu o známého obrozence Josefa Jungmanna?

1927 - Klubu českých turistů - z jejich zprávy vyplývá, že asi v roce 1927 se jejich odbor v Rovensku pod Troskami chopil ohledacích prací v jeskyni zvané „Sklepy“, nalézající se východně od hradu a je to dle pověsti právě zde, kde má končit tajná chodba vedoucí sem přímo z Trosek. Výzkumné práce, pod vedením jednatele odboru Klubu českých turistů, byly svěřeny stavební firmě z Turnova. Záznam o prováděné činnosti vypověděl toto:
„Po jednotýdenní práci tří dělníků mohli po odstranění naplaveného písku proniknout z jeskyně Sklepy chodbou dlouhou 80 metrů směrem k hradní věži Panna. Přitom se přišlo na celou řadu dalších navzájem propletených chodeb, z nichž některé upravil člověk, jiné zase příroda. Po překonání této vzdálenosti byla chodba zanesena bahnem a zalitá vodou. Zvláštní pozornost tu zasluhuje chodba, která je místy dlážděna plochými pískovcovými deskami a místy její profil ukazuje na dně zřetelný žlábek na odvod vody.“

Klub českých turistů se dále zmiňuje, že při opravě hradu Trosky se při jednom z výkopů prokopali do sedmimetrové hloubky, kde nalezli ústí chodby vedoucí v podzemí k bývalým konírnám a měla údajně pokračovat do onoho jeskynního systému zvanému „Sklepy“. V roce 1929 pak našli archeologové na jiném místě na hradě v hloubce čtyř metrů klenutí, jež bylo asi částí hledané tajné chodbě, neboť mělo i zvukové spojení s dalšími částmi hradního areálu.

Současný průzkum - Odkazy na současné pátrání:

2010 Česká Speleologická Společnost - Jeskyně pod Troskami

2014 Jeskyně Sklepy

2020 Čistící akce - Sklepy pod Troskami

2021 Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Videa

2008 - Trosky Dokument CZ HD