Byly jaderné zbraně v ČSSR ?
Československo bylo jednou z mála zemí, která měla na svém území jaderné zbraně, avšak nebyly pod českou kontrolou. Sovětský svaz rozmístil jaderné hlavice v Československu na základě přísně tajné úmluvy. Dne 15. prosince 1965 podepsali ministři národní obrany SSSR a ČSSR tajnou smlouvu o výstavbě skladišť raketových jaderných hlavic a jaderné dělostřelecké munice pod sovětskou správou na území Československa. Úplný obsah dohody mělo v tehdejším Československu znát pouze jedenáct lidí. Československá strana se v ní zavázala, že provede na vlastní náklady výstavbu speciálních skladů, budov a nutného zařízení na uvedených objektech, které zůstávají ve vlastnictví československého státu. Sovětským jednotkám se předávaly do dočasného užívání bez dalších finančních pohledávek (např. placení nájemného). ČSSR bezplatně zajišťovalo těmto jednotkám elektřinu, vodu, palivo a jiné komunální služby a provádělo údržbu a opravy mimo území objektů. Smlouva platila deset let a automaticky byla prodloužena o dalších deset let, pokud ani jedna ze stran rok před koncem její platnosti neoznámila druhé straně své přání ji ukončit. V únoru 1986 pak byla smlouva prodloužena na dobu neurčitou.
V letech 1966-1969 byly zřízeny tři sklady jaderné munice s krycím názvem „Javor“.
* Javor-50 u Bíliny (lokalita Újezd u Lovosic)
* Javor-51 v Jincích (lokalita Míšov-Borovno)
* Javor-52 byl ve výcvikovém prostoru Mimoň (lokalita Bělá pod Bezdězem)
Někdejší generál Miroslav Vacek potvrdil, že Sovětský svaz měl v Československu od roku 1969 připravené atomové zbraně, ačkoli nebyly součástí výzbroje československé armády. Podle něj byly zbraně součástí rovnováhy sil mezi NATO a Varšavskou smlouvou, a plán útoku předpokládal i možnost jejich použití. Američané totiž měli srovnatelné zbraně ve Spolkové republice Německo nejméně od roku 1959.
Použití jaderných zbraní v případě války bylo podle historika Václava Vítovce z Nadace Železná opona možné na pokyn Sovětů za dvě hodiny dvacet minut. Československá lidová armáda měla k dispozici rakety schopné nést jaderné hlavice, ale tyto hlavice byly vždy pod sovětskou kontrolou. Zároveň byly jaderné zbraně v Československu považovány za součást obranného systému Varšavské smlouvy, přičemž Sověti je měli v území svého spojence.
O rozmístění sovětských raket v Československu a bývalé Německé demokratické republice píše také ve svých vzpomínkách i tehdejší ministr zahraničí Bohuslav Chňoupek. Oznámení SSSR o tom mu prý přišlo běžnou poštou. Na osmi řádcích včetně oslovení prý stálo, že na území Československé socialistické republiky a Německé demokratické republiky budou rozmístěny rakety. "Zíral jsem na ten text v němém úžasu," napsal Chňoupek ve vzpomínkách. Stejným způsobem se podle Chňoupka o raketách dověděl i jeho východoněmecký kolega.
Sovětská armáda všechny tři objekty užívala až do roku 1990, kdy je na základě Dohody mezi vládou ČSSR a vládou SSSR o odchodu sovětských vojsk z území ČSSR ve dnech 21.–30. června 1990 předala komisi ČSA. Dne 30. října 1990 náčelníci generálních štábu OS SSSR gen. M. Mojsejev a GŠ ČSA gen. A. Slimák podepsali protokol o navrácení speciálních objektů československé armádě. V následujícím roce pak byl podepsán protokol o ukončení „Smlouvy“ z roku 1986.
Čerpáno z následujících zdrojů:
Sověti měli v ČSSR od roku 1969 jaderné zbraně, tvrdí generál Vacek
Videa na toto téma:
AtomMUZEM, Javor 51, atomové zbraně u nás
Javor 52 (dokument a návštěva pana Kocába 1991)
