Hora RADHOŠŤ - chrám změny vědomí
Hora Radhošť je jedním z titánů Moravskoslezských Beskyd s výškou 1129m. Na jejím vrcholu můžete spatřit mnoho překrásných výhledů na celý okolní kraj. Historicky je hora Radhošť spojena s pohanskou tradicí v podobě uctívání boha večerní oblohy, světel ohňů a hvězd Radegasta. Na samém vrcholu hory dnes najdeme kapli i sousoší věrozvěstů a dále potom televizní vysílač. Tajemnost samotnému vrcholu může dodat například přítomnost mlhy.
Samotné tajemství této hory spočívá v jejím podzemí.
Ten kdo se vydá na vrchol prastaré hory Radhošť, málokdy tuší, že pod jeho nohama se rozbíhá spletitá síť podzemních chodeb. Pověsti k ní váží Radegastovu svatyni i poklady dávných zbojníků. Nejstarší písemné zmínky o tom, že lidé radhošťské jeskyně využívali, sahají do 15. století.
Posvátná hora starých Slovanů - Za dávných časů patřil Radhošť k nejvýznamnějším kultovním místům Slovanů. Na jeho vrcholu se prý tyčila pohanská svatyně a v ní obrovská dřevěná socha boha Radegasta, oděná do hrozivé helmy a pancíře z ryzího zlata. Právě tady se odehrávaly obřady a magické rituály. Vypráví se také, že podzemní chodby si pro své účely upravili pohanští kněží. Ukládali v nich dary od poutníků a možná v nich i přebývali.
Podzemní chrám
Některé zprávy popisují rozsáhlý podzemní chrám, k němuž se lze dostat jen po lávce přes podzemní potok. K tomuto místu však měli přístup jen zasvěcení. Nepovolaného sem prý nepustí drak a obrovský černý pes, kteří ji střeží. S touto svatyní je spojena především velká modla Radegasta. Původně stála na Radhošti veřejně, ale v čase náboženského zlomu - s příchodem křesťanství - byla ukryta do nitra hory.
Podzemní chrám pod Radhoštěm prý dokázal měnil i samotné vědomí.
Lidé nejčastěji zmiňují tři vstupy: Radochovu studnu, Cyrilku a Volařku. K tomu přibývají další otvory, kterým místní říkají „ďúry“. Pod horou tak nejspíš nenajdeme jedinou jeskyni, ale celý skrytý labyrint, jehož větve se sbíhají k samotnému středu posvátného prostoru. Volařka je prý jednou z nejvýznamnějších bran do podzemí. Za jejím dnes přístupným prostorem se údajně ukrývají zasypané chodby a právě sem měli kněží odnést zlatou sochu Radegasta, aby ji nezískali křesťané. I Cyrilka je opředena legendami: říká se, že odtud vedla cesta hluboko do hory, až k dávné svatyni.
Vchody znali a používali také pastevci. Sloužily jim jako chladné sklepy na mléko a sýry, ale i jako úkryt. Své koliby stavěli těsně nad nimi a podzemní průchody znali lépe než kdokoli jiný. Prý nebylo nic neobvyklého, že pastýř z rožnovské strany vzal pochodeň, prošel horou a objevil se na opačné straně.
Radhošť se tak stal mýtickou horou, která pod povrchem střeží nejen chrám, ale i samotnou přítomnost boha v jeho posvátné podobě.
Zdroj:
FB posvátná Místa Čech a Moravy